Ve všem živém
je touha po lásce.
Vánoční poselství šéfredaktora deníku Sun z r. 1887
Je tomu přes sto let, co chtěla jedna americká holčička mermomocí přijít na kloub vánočnímu tajemství. Jmenovala se Virginie O ´Hanlonová a žila v New Yorku.
Jednoho prosincového dne roku 1887 napsala deníku Sun: „Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Táta tvrdí, že Sun píše vždycky pravdu. Řekněte mi tedy, prosím: je Santa Claus?“
V redakci z toho nejprve zavládly rozpaky, pak ale šéfredaktor Francis Church rozhodl, že důvěru malé čtenářky ve vševědoucnost a pravdomluvnost tištěných médií nelze zklamat.
Záležitost pokládal za tak závažnou, že osmileté Virginii odpověděl osobně, a to na titulní straně Sunu: „Milá Virginie, tví malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí: věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje, abychom postihli a pochopili celou pravdu.
A pokračoval: „Ano, Virginie, Santa Claus existuje: Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom neměli ani Virgínii, ani víru, ani poezii - nic z toho, co dělá život snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět, by muselo pohasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys pořádat tatínka, aby na Štědrý den vyslal lidi, kteří by Santa Clause chytili Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo?
Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic. Nejdůležitější věci zůstávají našim zrakům mnohdy skryty. Například víly, které tančí v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují.
Cokoli vidíš, nespatříš nikdy vše. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nekrásnější barevné útvary. Najdeš pár barevných střepin, nic víc. Proč? Protože skutečný svět je zahalen závojem, který nedokáže protrhnout ani žádné násilí. Poodhrnout ten závoj může pouze víra a poezie a láska. Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru za ním. Je to také pravda? Zeptáš se asi.
Ano, Virginie, je a nic na tomto světě není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije a bude žít věčně. Bude tu ještě na deset tisíc let, aby potěšil děti, jako jsi ty, a naplnil radostí každé otevřené srdce. Veselé Vánoce, Virginie, Ti přeje Tvůj Franics Church.“
Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála v prosinci 1887. Deník Sun ji od té doby uveřejňoval každý rok v předvánočním týdnu znovu na titulní stránce ještě dlouho po smrti Francise Churche i Virginie O ´Hanlonové. Činil tak čtyřiapadesát let, až do roku 1954, kdy zanikl. Tehdy tuto tradici převzala četné angloamerické i jiné noviny a časopisy po celém světě. Dodnes ji udržuje například také německý týdeník Welt am Sonntag.
Štafeta je tak předávána dalším a dalším generacím. Nese tiché poselství naděje i do našich časů, poznamenaných zlobou a chvatem, vražedným sobectvím, popřením všech hodnot. Přejme tomuto poselství dávno mrtvého amerického novináře Francise Churche, aby nikdy nezaniklo a zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let.