Ve všem živém
je touha po lásce.
Na úvod » Pro čtenáře našich knih
Pasínek aneb o biu poeticky
Rosu nelze rozpoznat na betonu. Ani na mramoru, ani na vysokém žitě. Každodenně je však u pramenů říček, u studánek, na stráních, v trávě. Nám sedá ráno i večer na pasínku, kde roste s trávou i hodně vonných a léčivých bylinek.
Lidské nitro je také svět. I skrz přírodu se dá do něj nahlédat. A být zachraňován cestou nejpřirozenější. Zvláště teď, kdy na cestě zeje elektronická propast umělého světa, který nemá řád.
Slovo pasínek má v nářečí stejný význam jako pastvina. Pasínek není totožný s loukou, je zde rozdíl v kvalitě povrchu a produktu. Louka dává seno a je přihnojována chemikáliemi, aby zůstala zachována její úrodnost. Při sečení trávy a sklizni sena jezdí po ní traktory, z kterých kape olej a fouká jedovatý plyn. Stroj utláčí půdu. Území louky je lidskou činností znečišťováno a zraňováno. Nejdříve se z luk vytrácejí bylinky, později další květena. Co tu roste, obsahuje prvky ničivého spěchu člověka a doby.
Toho je ušetřen pasínek. Jeho povrchu a porostu se nedotknou stroje ani ruční kosy. Sem vstupují pouze ovečky a kravičky. Při pasení zcela přirozeně půdu pohnojí. I okysličování kořínků a kypření půdy je to podivuhodné. Pasením jsou trsy trávy popovytahovány prosliňovány a syceny dechem zvířat. Do plic se jim vrací vůně pasínku, kterou krev roznáší do mléčných žláz. Tento přírodní proces je něco úplně jiného, než pachem stájí provázená civilizovaná produkce zdánlivě stejného mléka, másla a sýrů. Pokrmy z pasínku obsahují naplno prvky bylin i záři intelektu z ráje. Tam člověk začínal svou existenci.
Jen pasínek kdekoliv na světě je plný vůně bylin, je domovem broučků a motýlů, je náručí třpytivé rosy. Už pouhá představa pasínku působí jako lék.
Pasínek není jen kousek světa, kam průmysl nedošlápl tvrdou botou. Je také viděním možného území v nitru člověka. Je to pól, k němuž musíme tíhnout a se vracet, chceme-li žít naplno!
Usedl-li kdy duch nebe na zemi, usedl a usedá nejraději na pasínku. Není to výmysl, je to slast intuice, poznání.
Karel Vysloužil, Hlas z pasínku