Zbavme se strachu z přechodu do života po životě na Zemi - Weidner Gisela | Krystal

Popis výrobku

Domnívala jsem se, že toho hodně o duchovních záležitostech vím. Ale tato kniha předčila moje očekávání – svojí logikou a tím, jak zapadla do toho, co již znám. 

Přesto něco. Velká část knihy je psaná oblíbenou formou otázek a odpovědí. To i já bych se mohla ptát a dostat odpověď? A jak? Jak se mohu ptát Božích poslů – duchovních učitelů? Vždyť to jsou poslové Krista a samotného Boha. A já jsem chybující člověk. Tak tedy, nemohu se ptát, ale vím, kdy tady budou a budu-li chtít, mohu vznést dotaz. Však čerstvou předmluvu duchovního učitele Harduse, napsanou právě pro tuto knihu, budete číst i vy.

Bylo by mi ale hloupé poslat dotaz na něco, co duchovní učitelé již vysvětlili. I takové otázky v knize zazní a o to mi to všechno připadá autentičtější. Takže studuji a snažím se vydávat další knihy s informacemi od duchovních učitelů. Které že knihy to jsou? Jsou to publikace, jež napsala Gisela Weidner a které vznikly přepsáním povídání tzv. transovního, pozor, transovního a ještě k tomu tzv. čistého média. To je člověk, který se dobrovolně inkarnoval,  snese vysoké vibrace těchto učitelů a jemuž v práci pomáhá kontrolní, tj. vyspělá nevtělená bytost. Ta zajistí, aby zprávy nikdo další nezkreslil. Skupinek sdružujících se kolem takových lidí je na světě víc. My v Čechách díky emigraci české rodiny do Rakouska jsme se dostali k té rakouské.

A nyní k těm otázkám. Jak to tedy probíhá? Z počátku, kdy skupina byla malá, se pokládaly ústně. Později před setkáním účastníci dotazy nadiktovali a papírek s nimi byl předán médiu. Duchovní učitelé – Emanuel, Laurentius – ovšem odpovídali i na problémy, které se právě vynořily v hlavách posluchačů. Však se začtěte a poznáte, kdy to bylo.

V České republice je celkem dost lidí, kteří se již k těmto informacím dostali. Ale hlavně podle nich už žijí. Kamarádka Jitka ze Sezimova Ústí tak dokázala roky pečovat o svého nemocného manžela a poslední hodiny seděla u jeho lůžka. Věděla, co má říkat, a zažila, že i on, skeptik, v posledních minutách pochopil i sdělil, co vnímá a vidí.

Druhá Jitka, lékařka, týdny ošetřovala ženu, která by již potřebnou operaci nevydržela. Žena si byla vážného stavu vědoma a situaci komentovala svým typickým černým humorem. Nakonec pacientka zemřela při velké vizitě přímo před zraky přítomných. Když téhož dne šla lékařka Jitka na oběd, ozval se jí uvnitř hlavy burácivý smích. Potom zřetelně uslyšela: „To jsem Vás převezla, co?“ Jitka se otočila - nikde  nikdo. Svérázný humor, zabarvení hlasu i

smích patřily právě zemřelé ženě. A Jitka takový důkaz potřebovala. Pomohl jí, aby se přestala bránit tomu, že univerzita jí nedala kompletní vzdělání, že to, o čem čte, je pravdivé.

Víš, můj milý čtenáři, cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Kdepak by mě napadlo, že knihu bude překládat žena, kterou jsem před rokem neznala. Ale přišel mi od ní e-mail a po osobním setkání jsem ji nakonec požádala o spolupráci. Tohle by nebylo nijak důležité, důležité však bylo, co s ní překládání dělalo! „Víš, někdy musím po pár hodinách práce přestat,“ napsala mi v mailu,  „protože to na mě silně působí. Musím odejít, abych si to v hlavě urovnala. Už teď si dělám poznámky, co se mám naučit, zapamatovat a hlavně užívat v praxi…. Ke knize jsem přišla jako ateistka, a dnes už taková nejsem…. Vím určitě, že text mnoha lidem pomůže… A jsem překvapena, že mi chybí sloveso a najednou tu je (překladatel, vydavatel dostává nevtělené čisté pomocníky). Cítím smysl textu a uvědomuji si, jak je lidská řeč hrubá, jak to lze občas jen těžko uchopit slovy. To, co díky překládání objevuji, mi už teď pomáhá. A když si uvědomuji, díky jakému „omylu“ kniha vznikla, jen se divím.“ (Překladatelka si knihu vybírala podle názvu, přečetla pouze ten hlavní, napsaný velkým písmem a domnívala se, že tématem bude strach, se kterým se člověk během dne či nočního bdění setkává.)

Ještě něco, milý čtenáři, bys měl vědět: Jako bývalou kantorku mne oslovilo, jak je kniha didaktická, jak dobře byly přednášky připravené - od jednoduchého ke složitému, nabalování nového na poznané, časté opakování. Zamýšlela jsem se také nad naším okouzlením hmotou a ignorováním duchovního rozměru života, tedy vlastnostmi, které tyto bytosti nemohou pochopit. I nad naší nepoučitelností.

A nedozvíte se pouze o přechodu do další fáze bytí! Poznáte, kdy se člověk může z nevyléčitelné nemoci uzdravit, jaký energetický proces při tom probíhá, dozvíte se o naší kosmické evoluci, dá-li se to tak nazvat. 

Další informace →