Racek - Richard Bach | Krystal

Popis výrobku

Mladý racek Jonathan Livingston se odlišuje od masy Hejna. Nelíbí se mu dennodenně se pachtit za jídlem, to přeci nemůže být smyslem jeho života. A tak zkouší se učit jinému létání, rozšiřovat své obzory, překračovat svoje meze. Hejno, je jeho chováním znechuceno a rozhodne ho vyloučit a prohlásit ho za psance, který se již nikdy nesmí vrátit zpět..... Tolik Wikipedie, sama mohu potvrdit, že příběh je strhující alegorií na komzumní lidské masy a také na lidské hledání a nalézání.A ještě ukázka: "Poslední argument byl závažný. Sullivan měl pravdu. Nejdál vidí racek, který vzlétne nejvýš. Jonathan tedy zůstal a učil nováčky. Byli to samí bystří a dobří žáci. Jenomže se neodbytně vracela ta stará myšlenka: co když se na Zemi najde pár racků, kteří se také dokážou učit? Kdyby k němu Ťiang přiletěl v den, kdy ho vyhnali z Hejna, mohl být dnes mnohem dál! "Musím se vrátit, Sullivane," rozhodl se nakonec. "Tví žáci si vedou skvěle a sami ti dokážou přivést další nováčky." Sullivan si povzdechl, ale neodporoval. "Bude se mi po tobě stýskat." To bylo vše, co řekl. "Že se nestydíš!" vyčetl mu Jonathan. "Jak můžeš něco takového říct! O co se dnes a denně pokoušíme? jestli naše přátelství závisí na místě a čase, tak je sami v den, kdy prostor a čas překonáme, zničíme! Jestliže ale překonáme prostor, zbude nám pouhé zde. Jestliže překonáme čas, zbude nám pouhé teď. Nemyslíš, že bychom se přesto mohli párkrát setkat právě někde mezi tím zde a teď?" Sullivan se musel usmát. "Ty jsi kus blázna. Jestli někdo dokáže rackům na Zemi otevřít oči, aby viděli na vzdálenost tisíce mil, bude to jedině Jonathan Livingston Racek." Sullivan sklopil hlavu a hleděl upřeně do písku. "Na shledanou, kamaráde." "Na shledanou, Sullivane.ještě se uvidíme." A jonathan si vybavil velké hejno racků na březích jiné doby a s jistotou zkušeného mozku věděl, že není pták z kostí a peří, ale dokonalá idea svobody a letu, kterou neomezuje vůbec nic."